Jaroslav Foglar a jeho koncepce výchovy a prevence problémového chování
31.07.2014 11:44
Zaujal mě článek profesora Rudolfa Kohoutka (uveřejněný na jeho stránkách) o Jaroslavu Foglarovi, ve kterém se zabývá pozitivním vlivem foglarových děl na vývoj čtenářů, jeho výchovnou koncepcí a popisuje ho jako předchůdce "sociálně-psychologických výchovných skupin" - v práci s problémovými dětmi.
Jaroslav Foglar ( 1907 - 1999) byl vynikající český dětský prozaický spisovatel a praktický pedagog a psycholog měl mimořádně kladný a rozsáhlý výchovný vliv na rozvoj psychiky a osobnosti normálních i problémových především českých, ale i zahraničních dětí několika generací.Je dokonce možno uvést, že Jaroslav Foglar byl ve 20. století v tehdejším Československu významným praktickým zážitkovým pedagogem-vychovatelem, praktickým psychologem a z hlediska edukativního vlivu na psychiku a osobnost největším československým spisovatelem pro děti a mládež. Předával mládeži rozvojové cíle, předkládal ji vzory k následování (Rikitan, Rychlé šípy) a metodickou cestu jak těchto cílů dosáhnout. Jeho masový výchovně kultivující vliv byl maximální. Foglarova koncepce výchovy a prevence závad poruch chování a osobnosti je nesporně originální a stále efektivní. Úzce souvisí s jeho instruktážní beletrií pro děti a mládež, ze které je zřejmý mimořádný smysl pedagogicky a psychologicky orientovaného populárního spisovatele dobrodružných próz pro děti a publicisty pro individuální přístup k dětem, využívající při výchově touhy dětí po tajemství, romantice a dobrodružství, jejich soutěživosti a snahy po vyniknutí, touhy mít dosažitelný vzor k napodobování a k identifikaci, potřebu respektovat ho a potřeby zapojení se v neformálním kolektivu blízkých kamarádů a přátel. Jaroslav Foglar vycházel ve svém díle ze snahy uspokojovat správně předpokládané potřeby sdružovací intimity, dětské organizační svéráznosti, tajnůstkářství a idealistické romantiky a touhy po dobrodružství dětí tohoto životního údobí. Oddíly dětí , které vedl můžeme chápat jako předchůdce dnešních sociálně psychologických výcvikových skupin využívajících sociálního učení při formování osobnosti dětí. Stejně jako tyto skupiny v současnosti už Jaroslav Foglar dosahoval u dětí ve svých skupinách dětí zážitky komunity na základě společných zájmů a osobních vztahů, zvýšení aktivní sociální angažovanosti členů skupin (oddílů) při dosahování vytýčených skupinových i individuálních cílů. Poměrně velký počet pražských dětí (zejména ze Žižkova) v jeho skupinách měl závady i poruchy chování.
Jaroslav Foglar ( 1907 - 1999) byl vynikající český dětský prozaický spisovatel a praktický pedagog a psycholog měl mimořádně kladný a rozsáhlý výchovný vliv na rozvoj psychiky a osobnosti normálních i problémových především českých, ale i zahraničních dětí několika generací.Je dokonce možno uvést, že Jaroslav Foglar byl ve 20. století v tehdejším Československu významným praktickým zážitkovým pedagogem-vychovatelem, praktickým psychologem a z hlediska edukativního vlivu na psychiku a osobnost největším československým spisovatelem pro děti a mládež. Předával mládeži rozvojové cíle, předkládal ji vzory k následování (Rikitan, Rychlé šípy) a metodickou cestu jak těchto cílů dosáhnout. Jeho masový výchovně kultivující vliv byl maximální. Foglarova koncepce výchovy a prevence závad poruch chování a osobnosti je nesporně originální a stále efektivní. Úzce souvisí s jeho instruktážní beletrií pro děti a mládež, ze které je zřejmý mimořádný smysl pedagogicky a psychologicky orientovaného populárního spisovatele dobrodružných próz pro děti a publicisty pro individuální přístup k dětem, využívající při výchově touhy dětí po tajemství, romantice a dobrodružství, jejich soutěživosti a snahy po vyniknutí, touhy mít dosažitelný vzor k napodobování a k identifikaci, potřebu respektovat ho a potřeby zapojení se v neformálním kolektivu blízkých kamarádů a přátel. Jaroslav Foglar vycházel ve svém díle ze snahy uspokojovat správně předpokládané potřeby sdružovací intimity, dětské organizační svéráznosti, tajnůstkářství a idealistické romantiky a touhy po dobrodružství dětí tohoto životního údobí. Oddíly dětí , které vedl můžeme chápat jako předchůdce dnešních sociálně psychologických výcvikových skupin využívajících sociálního učení při formování osobnosti dětí. Stejně jako tyto skupiny v současnosti už Jaroslav Foglar dosahoval u dětí ve svých skupinách dětí zážitky komunity na základě společných zájmů a osobních vztahů, zvýšení aktivní sociální angažovanosti členů skupin (oddílů) při dosahování vytýčených skupinových i individuálních cílů. Poměrně velký počet pražských dětí (zejména ze Žižkova) v jeho skupinách měl závady i poruchy chování.
J. Foglar usiloval o optimalizaci sociálního chování a sociální komunikace dětí v interakci s jinými dětmi, což patří i mezi hlavní cíle současných sociálně psychologických výcvikových skupin. Trpělivě, systematicky, plánovitě a vytrvale ovlivňoval skupinové procesy a skupinové chování oddílech, které vedl a řídil. Dosahoval u značného počtu dětí ve svých oddílech a na táborech, které organizoval silné zážitky skupinové komunity, radosti a potěšení ze sociální komunikace, spokojenosti, pohody, pohybového vyžití a zodpovědnosti vůči druhým i sobě. Tím docházelo i k prevenci problémového chování a prožívání dětí, které se ovšem sporadicky u jednotlivců vyskytovalo i během života v oddílu i na táboře. Výskyt agresivity u problémových dětí se v průběhu času redukoval.Jeho seriály, články, knihy i přednášky a velmi bohatá osobní korespondence i jeho hromadné dopisy pro veřejnost byly výrazně pedagogicky i duševně hygienicky a psychoterapeuticky účinné, zejména z hlediska sebevýchovy a prevence závadových part, kriminality mládeže, alkoholismu, nikotinismu, narkomanie apod. terapeuticky pro děti využitelný je zejména kreslený seriál Rychlé šípy. Jehož první příběh vyšel časopisecky v Mladém hlasateli 17. prosince 1938. V současné době se rozpracovává problematika edukační a terapeutické korespondence. Také pro tuto formu působení na děti, mládež i dospělé měl Foglar mnoho stále využitelných praktických kreativních originálních podnětů a námětů. Dokázal mistrně a zřejmě empaticky a intuitivně využít zákonitosti přenosu z vnějška do nitra a Komenského principu skloubení výchovy a vzdělávání s hrou. Učil přitom především vnímat co nejvíce krásu přírody a vznešenost stvoření. Princip přenosu z vnějška do nitra uplatňoval zdůrazňováním vzorně upraveného zevnějšku, slušného vyjadřování mluvou i písmem, zdvořilosti, společenského taktu, humoru apod. Smysl pro užitečné spojení estetické výchovy a výchovy etické při prevenci alkoholismu a toxikománie je pro J. Foglara příznačný. Své zásady optimálního životního stylu předával dětem ve formě pevného řádu, který se poměrně snadno dodržuje a který si děti snadno kontrolují -modrý život. Foglarův modrý život a lov třinácti bobříků souvisí s moderní praktickou a užitečnou pohybovou výchovou, výchovou ke zdraví i psychiky a osobnosti. Jakoby anticipoval i moderní psychologickou teorii etického a pozitivního myšlení. Vyplývá to ze sedmi zcela konkrétních a edukativně nosných zákonů modrého života, které uveřejnil např. v knize Přístav volá a Kronika ztracené stopy:
1) ráno budeš důkladně cvičit nejméně čtvrt hodiny. (Nepodaří-li se ti to někdy výjimečně pro nedostatek času, můžeš si cvičení odbýt v jinou dobu téhož dne).
1) ráno budeš důkladně cvičit nejméně čtvrt hodiny. (Nepodaří-li se ti to někdy výjimečně pro nedostatek času, můžeš si cvičení odbýt v jinou dobu téhož dne).
2) Ráno a večer si pořádně vyčistíš zuby.
3) Umyješ se celý studenou vodou.
4) Nepromluvíš během dne ani jedno hrubé či dokonce neslušné slovo.
5) Neuděláš nic nečestného: nebudeš lhát, nikoho neošidíš, neurazíš, nikomu ani slovem neublížíš, nepoškodíš žádný majetek, ať veřejný nebo osobní.
6) Každý den vykonáš alespoň jeden, byť třeba nepatrný dobrý skutek.
7) Každý den se pokusíš zažít něco radostného - přečteš si kousek nějaké knížky, příjemně se pobavíš s dobrými kamarády, dozvíš se nějakou dobrou zprávu, někdo o tobě řekne něco hezkého, ve škole dostaneš pěknou známku, prožiješ báječnou výpravu nebo schůzku se svým klubem nebo oddílem apod.
Zvláštní pozornost věnoval Jaroslav Foglar právem slušné mluvě. Zdůrazňoval, že slušná mluva zjemňuje a uhlazuje mysl. Jemná řeč a chování získá všude přátelství a obdiv. Člověk hrubě mluvící a jednající - jinak velmi schopný, pracovitý - ztrácí část své ceny ! Moderní psychologie ( např. Zdeněk Helus, 1982 ) považuje jazyk za primární kulturní nástroj, který zprostředkovává rozvoj osobnosti. Jazyk jakožto kulturní znakový systém a řeč jako jeho aktualizace v reálných procesech mezilidské komunikace má mimořádný vliv na kvalitu rozvoje osobnosti každého jednotlivce. Třináct bobříků (mrštnosti, míření, záchrany, plavce, dobrých činů, odvahy, květin, velkého mlčení, osamělosti, zručnosti, síly, hladu, ušlechtilosti) jakoby vycházelo z behavioristických teorií učení a výchovy i léčení. Jenom některé jejich normy je vhodné přehodnotit. Podařilo se mu zvláště zdařile skloubit prvky pohybové, ekologické a morální výchovy a výchovy ke zdraví během volnočasových aktivit dětí a mládeže. Byl opakovaně dokonce i za totality vyznamenáván za zásluhy o rozvoj československé tělovýchovy. Zasloužil se také o rozvoj dětské turistiky. Vedl v dobách totality alespoň turistický oddíl dětí a mládeže.Dokázal se mimořádně intuitivně vcítit do psychiky a osobnosti dětí (zejména v období prepuberty či jak se dnes uvádí rané adolescence) a rozdávat dětem radost a potěšení. Projevil se jako mimořádně talentovaný praktický dětský psycholog a pedagog , který zkonstruoval řadu původních edukativních metodik a her rozvíjejících nejen fantazii, myšlení a postoje dětí, ale globálně celou jejich psychiku a osobnost. Velmi úspěšné bylo i jeho korespondenční působení, a to jak prostřednictvím individuálních, tak hromadných dopisů. Jeho dopisy měly edukativní i terapeutický dopad.Výchovné jsou zvláště významné jeho tzv. dlouhodobé hry, které probíhají po celý rok a vrcholí na prázdninovém táboře. Tak pracovalo podle vzoru Jaroslava Foglara např. na pedagogicko - psychologické poradně v městě Brně oddělení pro výchovnou problematiku dětí i řada jiných pedagogicko-psychologických poraden v České republice. Odborné poradny byly inspirovány i hlasatelskými a vpředovskými čtenářskými kluby Jaroslava Foglara, kde bylo využito vývojového faktu, že děti v určitém věku (zejména chlapci) se sdružují do part. Každá skupinka má již svého vůdce. Tyto spontánní a neformální dětské organizace mají pro děti zvláštní kouzlo. Tohoto faktu dovedl při výchově využít právě Jaroslav Foglar. Jeho klub Rychlé šípy přitom soupeřil s partou Dlouhého Bidla, Štětináče a uplakaného Bohouše. Osudy těchto skupinek byly publikovány v časopisu Mladý hlasatel a Vpřed a těšily se mimořádně velké oblibě dětí, chlapců i dívek.Na rozdíl od čtenářských klubů však tréninkové sociálně psychologické skupiny pro děti v poradnách byly vedeny dospělými psychology a pedagogy. Vedení čtenářských klubů stejně starými nebo dokonce mladšími členy klubu patří mezi slabiny klubů, a proto se jich mnoho nedožilo delšího trvání. J. Foglar upoutával děti, motivoval je dobrodružnou hrou, která působila na fantazii dětí a jejich potřebu prožívat tajemství. Do her vždy vkládal maximum nenápadných, indirektivních výchovných, reedukativních a psychoterapeutických vlivů, přičemž vlastní výchovné působení zůstávalo skryto.
Snad v tom je právě jedno z hlavních tajemství výchovné, převýchovné i psychicky léčebné úspěšnosti u dětí. Působil vždy nejenom tím co přímo napsal, ale i tím co pouze naznačil, napověděl, nenápadně podnítil, vzbudil, čím rozněcoval dětskou fantazii, dětské zájmy, potřeby a motivaci vůbec. Foglar zastával myšlenku, že výchova je snadná věc, když se jí člověk cele věnuje. Suploval mnoha dětem ve svém oddílu Hoši od Bobří řeky (původně pražská skautská dvojka), který vedl celých šedesát let často insuficietní rodinnou výchovu. Jeho cílem bylo přivést děti od výchovy k sebevýchově vlastní osobnosti , k její individuální kultivaci, což je velmi moderní pojetí této problematiky v současné pedagogické teorii. Jeho výchovný systém směřoval k maximální autonomii etické osobnosti. Obecný souhlas určitým chováním a prožíváním nepovažoval vždy za rozhodující míru správnosti jednání. Věřil, že jenom kvalitní jednotlivci mohou utvořit kvalitní kolektivy. Stálo by za to hlouběji se zabývat také faktem, že dnes je Foglarovo dílo vyhledáváno a čteno již mladšími dětmi, než tomu bylo dříve. Jeho kreslené seriály se zaujetím čtou již děti šestileté. Není výjimkou, že i děti předškolního věku si nechají předčítat příběhy pětice Rychlých šípů a jejich pozornost je při tom neobvykle vytrvalá.
Snad v tom je právě jedno z hlavních tajemství výchovné, převýchovné i psychicky léčebné úspěšnosti u dětí. Působil vždy nejenom tím co přímo napsal, ale i tím co pouze naznačil, napověděl, nenápadně podnítil, vzbudil, čím rozněcoval dětskou fantazii, dětské zájmy, potřeby a motivaci vůbec. Foglar zastával myšlenku, že výchova je snadná věc, když se jí člověk cele věnuje. Suploval mnoha dětem ve svém oddílu Hoši od Bobří řeky (původně pražská skautská dvojka), který vedl celých šedesát let často insuficietní rodinnou výchovu. Jeho cílem bylo přivést děti od výchovy k sebevýchově vlastní osobnosti , k její individuální kultivaci, což je velmi moderní pojetí této problematiky v současné pedagogické teorii. Jeho výchovný systém směřoval k maximální autonomii etické osobnosti. Obecný souhlas určitým chováním a prožíváním nepovažoval vždy za rozhodující míru správnosti jednání. Věřil, že jenom kvalitní jednotlivci mohou utvořit kvalitní kolektivy. Stálo by za to hlouběji se zabývat také faktem, že dnes je Foglarovo dílo vyhledáváno a čteno již mladšími dětmi, než tomu bylo dříve. Jeho kreslené seriály se zaujetím čtou již děti šestileté. Není výjimkou, že i děti předškolního věku si nechají předčítat příběhy pětice Rychlých šípů a jejich pozornost je při tom neobvykle vytrvalá.
Foglarův výchovný systém je inspirativní nejen pro práci s normálními, ale snad ještě více pro práci s problémovými dětmi. V osobním rozhovoru mi Jaroslav Foglar v roce 1987 sdělil, že právě problémových dětí, nejenom dětí s ,,andělskou povahou", vychoval také značné množství. Mnoho podnětů z díla J. Foglara lze využívat v odborné pedagogicko-psychologické poradenské práci s normálními i problémovými dětmi. Dokazují to dnes již početné závěrečné a diplomní práce pedagogů a psychologů . V Pedagogicko- psychologické poradně města Brna se využívaly myšlenky a metody Jaroslava Foglara, a to zejména v chlapeckých a dívčích výchovných skupinách problémové mládeže, tedy mládeže se závadami a poruchami chování. V práci dívčích skupin během školního roku i během prázdninových psychorehabilitačních táborů měla největší úspěch Ing. Anna Machová a Věra Sláviková. V práci chlapeckých skupin to byli psychologové Jaroslav Štěpaník, Tomáš Novák a Drahomír Balaštík. Drahomír Balaštík propracoval činnost s problémovými chlapci do velkých podrobností. Svou chlapeckou skupinu nazval Argonauti. Mnozí poradenští pracovníci využívali a využívají např. modifikací myšlenky bodování, kterou J. Foglar, velmi úspěšně propracoval. Bodoval docházku, přesnost, vzorný kroj, upravený zevnějšek, závody v nejrůznějších vědomostech a schopnostech, kázeň, skládání zkoušek, práci pro oddíl, úroveň slovního vyjadřování ( mluvy), školní prospěch, vedení různých osobních i oddílových písemností (deníků, kronik), umístění v různých užitečných hrách, plnění umluvených povinností atd.. Vyhodnocování probíhalo většinou po měsíci.A kolik bodů za co dával? Za účast na oddílové či družinové schůzce a nedělním podniku po osmi bodech, za opoždění či předčasný odchod byly strženy dva body. Za různé drobné i větší dobrovolné práce pro oddíl dával od jednoho do tří bodů, nejvýše však jen deset bodů měsíčně. (říkal jim Dobrovolná Desítka). Cílem Foglarovy nenápadné a skryté výchovné koncepce bylo vychovávat zdravé a otužilé děti a mládež, ze kterých by rostli duchovně a morálně silní dospělí, dobří lidé s dobrou vůlí, s úctou ke člověku a jeho životu a s láskou k přírodě. Chtěl vychovávat lidi odolné pro boj se zlem a s nepravostmi a podvody všeho druhu. Chtěl pomoci učinit svět humánnějším.
Hlavním argumentem svědčícím pro kvality Foglarova díla je, že je dětmi stále vyhledáváno a čteno. Dokud tomu tak bude, budou jeho dílo a jeho výchovný systém stále živé. Foglarova výchovná koncepce i jeho spisovatelské dílo je moderní tím, že slouží spravedlnosti mezi lidmi a bojuje se vším co dehonestuje, znehodnocuje individuální osobnost dítěte i dospělého.Je třeba podporovat aktivity uspokojující v mimorodinném, mimoškolním a mimopracovním prostředí potřebu přiměřeného sociálního začlenění, potřebu sociálních podnětů a jejich řádu, potřebu jistoty a bezpečí a kladných emočních vztahů a adekvátní životní perpektivy.
