Odpověď formulovaná věcně příslušným odborem MŠMT (odbor 22):
Ano, takovýto postup je správný. Rodiče, resp. zákonní zástupci, jsou zodpovědnými osobami, které rozhodují o vzdělávání svého dítěte. Zpráva PPP, obsahující závěry vyšetření, diagnózu a doporučení, pouze doporučuje další kroky; podle současné legislativní úpravy je nemůže nařídit. V IVP lze navýšit hodinové dotace, rozložit obsah učiva, apod. Dítě však musí za dané období (1. – 5. ročník, 6. – 9. ročník) splnit příslušné výstupy, které stanoví RVP.
V takovém případě ale je potřeba při vyhodnocování výsledků vzdělávání pracovat s rodinou a snížení nároků navrhovat opětovně
+ doplňující komentář PhDr. Jany Zapletalové:
„Je třeba také připomenout, že rodič by měl jednat v zájmu dítěte. Postup, který rodiče zvolili je podle výkladu rozsudku v kauze D.H., vnímán jako nepřímá diskriminace, kdy rodič jedná v zájmu svého vlastního rozhodnutí, ale je otázkou, zda skutečně v zájmu dítěte. Pokud by platila tato skutečnost, pak by si rodiče mohli kdykoliv umístit i dítě do ZŠ praktické- tedy opačně, kdykoliv bez vztahu k rozhodnutí odborníků. Rodič tedy nemůže jednat v rozporu s doporučením ŠPZ, které pokud zjistí tuto situaci ve spolupráci s OSPOD by se mělo obrátit na rodiče žáka a celou situaci řešit, případně požádat o revyšetření žáka. Nejlepší cestou je komunikace s rodiči. Pokud by rodiče měli pocit, že závěry vyšetření nekorespondují s jejich pohledem na jejich dítě, mohou požádat o vyšetření v kterémkoliv ŠPZ na území ČR.“
Dotaz byl převzat z https://www.nuv.cz/ramps/dite-s-lmp-rozdilny-pohled-skolskeho-poradenskeho-zarizeni-a
