Alternativní školy se snaží vést děti k samostatnosti a zodpovědnosti
12.09.2016 11:27
29. srpna uveřejnil server novinky.cz (https://www.novinky.cz/veda-skoly/413058-alternativni-skoly-se-snazi-vest-deti-k-samostatnosti-a-zodpovednosti.html) článek o alternativních školách. Je jedno, zda jste zastánci či odpůrci "alternativ", ale je dobré mít přehled.
Zde je zmíněný článek:
Alternativní školy se snaží vést děti k samostatnosti a zodpovědnosti
Až ve čtvrtek po prázdninách žáci znovu usednou do školních lavic, řada z nich nepůjde do třídy, kde učitel určuje, co a jak se bude probírat. Existuje totiž řada alternativních směrů vzdělávání, kde si děti do značné míry samostatně určují, čemu a jak se budou věnovat. Vyžaduje to od nich notnou dávku zodpovědnosti. Takové přístupy nejsou výsadou soukromých škol, hlásí se k nim i některé státní.
Jde převážně o základní školy, takže volba je hlavně na rodičích. Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl je přesvědčen, že jejich motivace vychází ze životních i pracovních zkušeností. „Mnozí rodiče vidí, že škola, kterou prošli, je připravila špatně, ještě navíc nebyla ani příjemná, a tak pro své děti chtějí něco lepšího,” řekl.
Jít do neznáma vyžaduje odvahu
Rodiče se musejí vyrovnat s tím, že posílají děti do školy, která vypadá úplně jinak než škola, kterou znali jako děti. „Jdou trochu do neznáma, a to potřebuje odvahu. Zájemci o jiné než většinové školy jsou odvážní lidé. Ale být v menšině, to chce vždycky odvahu," poznamenal.
Montessori, waldorfské, lesní a daltonské
Alternativy mívají různé principy. Například v montessori školách je třída rozdělena na centra aktivit a využívají se senzitivní období, kdy má dítě přirozeně o něco zájem. Waldorfské školy pracují bez tradičních učebnic v tematických blocích, mají blízko k umění a přírodě. Na blízkém kontaktu s přírodou stojí také lesní školy, které mají stejnou filozofii jako poměrně rozšířené lesní mateřské školy. U daltonského přístupu má žák určeny úkoly, které musí zvládnout, ale samostatně si určuje jejich pořadí a tempo.
Slovní hodnocení
Časté jsou věkově smíšené třídy zahrnující několik běžných ročníků. Všechny alternativní školy využívají slovní hodnocení, které posuzuje individuální pokrok žáků. To je princip, který u všech typů škol oceňuje Česká školní inspekce. Pracuje se s vnitřní motivací. Děti se neučí jen pro dobrou známku nebo kvůli hrozbě špatné známky. Šteffl, jehož společnost v září otevírá další alternativně zaměřené Scioškoly, je přesvědčen, že tento přístup může vyhovovat všem dětem. „Děti se rodí s úžasnou touhou a schopností se učit. Mnohé děti si ovšem ve škole navyknou na to, že učení je něco nepříjemného. Často je to tím, že je nutíme učit se něco, na co nejsou připravené,” uvedl.
Stejný vzdělávací program jako běžné ZŠ
Alternativní školy se musejí řídit stejným obecným vzdělávacím programem jako běžné základní školy. Ten se ale dá využít poměrně flexibilně. Znalosti zde děti mívají podle Šteffla srovnatelné jako děti z běžných škol. Ty si řadu věcí navíc nepamatují trvale. „Často věci umí jen u zkoušení, a pak je zapomenou,” poznamenal. Vzhledem k tomu, že alternativních středních škol je zatím jen málo, čeká drtivou většinu dětí přechod do běžného vzdělávacího systému. V Česku s tím zatím větší zkušenosti chybějí, ale zahraniční zkušenosti podle Šteffla ukazují, že problémy nebývají. „Oni totiž absolventi takových škol jednak mnohem víc vědí, co chtějí, a jednak se sami umějí učit,” uvedl. Navíc dětem podle něj zůstane pocit, že něco se naučit je skvělé.
Až ve čtvrtek po prázdninách žáci znovu usednou do školních lavic, řada z nich nepůjde do třídy, kde učitel určuje, co a jak se bude probírat. Existuje totiž řada alternativních směrů vzdělávání, kde si děti do značné míry samostatně určují, čemu a jak se budou věnovat. Vyžaduje to od nich notnou dávku zodpovědnosti. Takové přístupy nejsou výsadou soukromých škol, hlásí se k nim i některé státní.
Jde převážně o základní školy, takže volba je hlavně na rodičích. Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl je přesvědčen, že jejich motivace vychází ze životních i pracovních zkušeností.
„Mnozí rodiče vidí, že škola, kterou prošli, je připravila špatně, ještě navíc nebyla ani příjemná, a tak pro své děti chtějí něco lepšího,” řekl.
Jít do neznáma vyžaduje odvahu
Rodiče se musejí vyrovnat s tím, že posílají děti do školy, která vypadá úplně jinak než škola, kterou znali jako děti.
„Jdou trochu do neznáma, a to potřebuje odvahu. Zájemci o jiné než většinové školy jsou odvážní lidé. Ale být v menšině, to chce vždycky odvahu," poznamenal.
Děti se rodí s úžasnou touhou a schopností se učit. Mnohé si ve škole navyknou na to, že učení je něco nepříjemného. Často je to tím, že je nutíme učit se něco, na co nejsou připravené.
Ondřej Šteffl
Montessori, waldorfské, lesní a daltonské
Alternativy mívají různé principy. Například v montessori školách je třída rozdělena na centra aktivit a využívají se senzitivní období, kdy má dítě přirozeně o něco zájem.
Waldorfské školy pracují bez tradičních učebnic v tematických blocích, mají blízko k umění a přírodě. Na blízkém kontaktu s přírodou stojí také lesní školy, které mají stejnou filozofii jako poměrně rozšířené lesní mateřské školy.
U daltonského přístupu má žák určeny úkoly, které musí zvládnout, ale samostatně si určuje jejich pořadí a tempo.
Slovní hodnocení
Časté jsou věkově smíšené třídy zahrnující několik běžných ročníků. Všechny alternativní školy využívají slovní hodnocení, které posuzuje individuální pokrok žáků.
To je princip, který u všech typů škol oceňuje Česká školní inspekce. Pracuje se s vnitřní motivací. Děti se neučí jen pro dobrou známku nebo kvůli hrozbě špatné známky.
Šteffl, jehož společnost v září otevírá další alternativně zaměřené Scioškoly, je přesvědčen, že tento přístup může vyhovovat všem dětem.
„Děti se rodí s úžasnou touhou a schopností se učit. Mnohé děti si ovšem ve škole navyknou na to, že učení je něco nepříjemného. Často je to tím, že je nutíme učit se něco, na co nejsou připravené,” uvedl.
Stejný vzdělávací program jako běžné ZŠ
Alternativní školy se musejí řídit stejným obecným vzdělávacím programem jako běžné základní školy. Ten se ale dá využít poměrně flexibilně. Znalosti zde děti mívají podle Šteffla srovnatelné jako děti z běžných škol. Ty si řadu věcí navíc nepamatují trvale. „Často věci umí jen u zkoušení, a pak je zapomenou,” poznamenal.
Vzhledem k tomu, že alternativních středních škol je zatím jen málo, čeká drtivou většinu dětí přechod do běžného vzdělávacího systému. V Česku s tím zatím větší zkušenosti chybějí, ale zahraniční zkušenosti podle Šteffla ukazují, že problémy nebývají.
„Oni totiž absolventi takových škol jednak mnohem víc vědí, co chtějí, a jednak se sami umějí učit,” uvedl. Navíc dětem podle něj zůstane pocit, že něco se naučit je skvělé.
